Ultrasonografie
Ortopedie a traumatologie jsou obory, které začaly ultrazvukové zobrazování využívat až v posledních letech. Hlavní důvody byly dva: silná odrazivost kostí pro ultrazvukové vlny a relativně malá rozlišovací schopnost starších přístrojů. Teprve zavedení přístrojů pracujících v reálném čase vybavených vysokofrekvenčními sondami otevřelo nové možnosti ultrasonografie i v těchto oborech.
Ultrasonografie zde vyplňuje mezeru mezi klinickým vyšetřením, založeným především na manuálních metodách a konvenční radiodiagnostikou, která zobrazuje především mineralizované struktury. Ultrasonografie zobrazuje především měkké složky pohybového aparátu ( chrupavky, vazivové složky a svaly) a to diferencovaně podle jejich echogenity (schopnost odražet ultrazvukové vlnění). Vazivová chrupavka a vazivové struktury s bohatou kolagenní složkou (kloubní pouzdra, intermuskulární septa) jsou výrazně echogenní. Hyalinní chrupavka je naproti tomu velmi málo echogenní až anechogenní. Ve srovnání s těmito strukturami vykazuje svalová tkáň střední odrazivost. Jednotlivé svaly jsou ohraničeny odrazivými zónami, odpovídajícími svalovým fasciím. Struktury pohybového ústrojí lze ultrasonograficky zobrazit jednak staticky v morfologickém slova smyslu, jednak dynamicky při pohybu.
Ultrasonografie se jeví jako snadno dosažitelná zobrazovací metoda, v některých případech základní, ve většině případů však doplňující klinické vyšetření a usnadňující správné stanovení diagnózy.
